Košáry a nocoviště s ohledem na krajinný ráz
Jedním z cílů spolku Košáry je akcentovat výstavbu ohrad, košárů, ovčínů a dalších staveb spojených s ovčáctvím s ohledem na krajinný ráz. Ploty a ohrady tvoří zásadní a mnohde dominantní krajinný prvek. Zásadním mezníkem v moderní historii ve vztahu člověka ke krajině (tedy i ve vztahu člověka k pastevectví) je vynález ostnatého drátu (druhá polovina 19. století), pod jehož vlivem se začíná krajina a její průchodnost měnit po celém světě, a to radikálním a bezprecedentním způsobem. Vynález ostnatého drátu měl např. v Americe zcela zásadní vliv na vyhubení vlků a systém hrazení a oplocování krajiny, respektive využití těchto nástrojů v chovatelství, je důležitým aktérem v koexistenci mezi pastevci a velkými šelmami. Tato problematika je nesmírně komplexní a mnohovrstevnatá. Zmiňujeme zde pouze některé její aspekty, přičemž se budeme snažit vztahu mezi pastevectvím a krajinou věnovat i nadále.
KOŠÁRY A KRAJINNÝ RÁZ
Na následujících fotografiích přinášíme srovnání mezi tradičními košáry, tedy těmi, jež jsou konstruovány z místních a přírodních materiálů a jsou organicky včleněny do krajiny, a košáry, které vznikají z materiálů průmyslových (plech, beton, ocel). Nutno říct, že i mezi těmi „průmyslovými“ je poměrně velký rozdíl a že i použití průmyslových materiálů při výstavbě košáru nemusí krajinu nutně negativně narušovat. Používání tradičních a krajině hodnotných košárů není záležitostí daleké minulosti, neboť používání tradičních košárů je dodnes přítomné i v soudobém pastevectví na Slovensku, jakožto i v jiných oblastech.
Soudobé používání tradičních košárů na Slovensku: Výjezd na Polanu (Živoucí skanzen Jožko Kučery) nebo výjezd na Podpolanie (Zahnat medvěda pasteveckou holí)
Soudobé používání moderních košárů v ČR: Výjezd na Broumovsko, Beskyd nebo do Babí u Trutnova
O tradičních košárech a oplocení na Valašsku: Výjezd do Valašského muzea přírody
O hrazení, oplocení a salašnické architektuře více v sekci ARCHIV a v sekci KOŠÁRY VE SVĚTĚ
TRADIČNÍ A SOUDOBÉ SALAŠE NA BALKÁNĚ
Na celém Balkáně (Řecko, Turecko, Makedonie, Srbsko, Rumunsko, Bulharsko aj.) je pastevecká kultura doposud neobyčejně živá. Byť si ji v mnohém romantizujeme, je setkání s pastevci a stády ovcí v těchto krajích poměrně běžným (a leckdy nebezpečným) jevem. Na následujících dvou fotografiích je dobře patrné, jakým způsobem ovlivnily moderní materiály výstavbu košárů. Struktura a funkčnost obou košárů je prakticky totožná. To, co se zásadně změnilo, je užitý materiál. Na fotografii z Bulharska z první poloviny 20. století můžeme v pozadí vidět košáry, které jsou vytvořeny z lokálních a přírodních materiálů a jsou organicky včleněny do celé pastevecké vesnice i do krajiny. Naproti tomu druhá fotografie znázorňuje soudobí košár z Makedonie, jehož ústředním materiálem pro výstavbu se stal plech.
SOUDOBÁ PODOBA KOŠÁRŮ V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU
Pro ilustraci zde vedle sebe stavíme fotografii soudobého košáru z Beskyd, při jehož konstrukci byla použita kari síť a soudobého, nicméně tradičního, košáru ze Slovenska. Nutno podotknout, že košár z kari sítí má proti-šelmí funkci, zatímco ten druhý je konstruován především za účelem, aby se stádo přes noc drželo pohromadě.
DRÁTY A SÍTĚ V KRAJINĚ V KRAJINĚ
Ostnatý drát se v chovu hospodářských zvířat začal využívat od konce 19. století. V Evropě se rozšířil po první světové válce. V druhé polovině 20. století jej začal nahrazovat elektrický ohradník. V Českém ovčáctví se v posledních dvaceti letech začali ve velkém používat elektrické sítě. Všechny tyto nástroje mají negativní vliv nejen na krajinný ráz, ale i na průchodnost krajinou pro lidi i pro zvířata. V následující ukázce, která pochází z knihy Život a smrt ovčáka Jana, se autorovi podařilo zachytit moment přerodu pastevecké krajiny, v níž se nově objevil ostnatý drát:
„Od války ostnaté dráty natahovaly své drápy opravdu skoro všude, ohrazovaly louky a soukromé pozemky, záludně obtáčely ploty, a dokonce se skrývaly v ohradách z křoví. Majitelů nemovitostí se zmocnila odporná vášeň; nebezpečí ze silnice pro pasoucí se dobytek neopravňovalo tu záplavu starých železných drátů, které se prodávaly v kotoučích i na trzích. Někteří lidé dokonce ohradili své louže dráty a přehradili jimi i potok, když tudy vedla hranice mezi pozemky. Žíznivé ovce se vrhaly se skloněnými hlavami do těch pastí, a tak měl Jan i ovci s vypíchnutým okem. Ostnatý drát z let 1914–1918 omezil na nejmenší míru travnaté příkopy, a zmenšil tak životní prostor pastevců stád.“
Roger Boussinot, Život a smrt ovčáka Jana
Kniha o ostnatém drátu: Devil’s RopeA Cultural History of Barbed Wire, Alan Krell, 2002
Text o ostnatém drátu a jeho vlivu na Ameriku: The devil’s rope‘: How barbed wire changed America,
Tim Harford, 2017
Zachycení změny pastevectví v důsledku ostnatého drátu: Život a smrt ovčáka Jana, Roger Boussinot, Odeon, 1980
OVČÍNY A SOUDOBÉ ARCHITEKTONICKY ZAJÍMAVÉ REALIZACE
Podařilo se nám dopátrat pouze jednoho etablovaného architekta, který navrhoval pro chovatele ovčín. Tímto architektem je pan Michal Mihálčik, se kterým spolupracujeme. Kontakt na něho v sekci SPOLUPRÁCE
SPOLUPRÁCE S KRAJINNÝMI ARCHITEKTY
Spolek Košáry spolupracuje též s krajinnými ekology z organizace Cooland. Pokud máte zájem konzultovat své stavby s nimi, kontakt naleznete v sekci SPOLUPRÁCE
