Přeskočit na obsah

Alabajové paní Mikulinové

  • od

(Strelniky, Slovensko / 28. října 2021) … Družstvo na slovenských Strelnikách jsme navštívili na podzim ke konci pastevní sezóny. Paní Alena Mikulinová zde pracuje jako zootechnička. Chovají se tu ovce a skot, ale jeli jsme sem především kvůli pasteveckým psům. Paní Mikulinová je totiž zkušená chovatelka středoasijských pasteveckých psů neboli alabajů. Byla jsem na ně hodně zvědavá, neb jsem až do té doby byla přesvědčená, že to jsou opravdoví psí drsňáci, ostré stepní bestie. Viděla jsem tu ale něco docela jiného. Zažít ten pocit, když je tak velké a silné zvíře na vaší straně, je něco, co nejde předat. I když nepochybuji, že v případě ohrožení se 80 kilový mazel v mžiku změní na samostatně pracující jednotku, ochotnou položit za to, co je mu vlastní, i život.

Alabaj – pes, který nejdříve rozmýšlí, a pak teprve koná. Aiša, nejstarší členka smečky. Foto: LK

Paní Mikulinová chová psy šest let. První štěně, fenku Aišu, si přivezla z Bulharska, kde ji vyměnila za 20 morčat. Od 7 týdnů ji vychovávala v ohrádce v ovčíně v nepřímém kontaktu s ovcemi. Aiša byla při naší návštěvě nejstarší členkou smečky. Kromě ní tu byli ještě další čtyři. Dvě feny a dva psi. Všechny si je vychovala od štěňat. Každý, jak říká, je jiná povaha. Někteří pracují samostatně a jiní jen pod dohledem. Nedá se to ovlivnit výchovou, způsob používání se musí přizpůsobit jim. Měla i psy, které musela dát pryč. Ne každý se na práci u ovcí hodí. Byla tu třeba fenka, která vyrůstala sama na dvorku u starších lidí. Ta se ukázala jako příliš nevypočitatelná a agresivní. Nejspíš jí chyběla socializace s jinými psy. Základem úspěšné výchovy pasteveckého psa je to, že člověk musí sám psa chtít, věnovat mu čas a nechat si poradit. Chyba ve výchově se dá napravit jen těžko. Paní Mikulinová psy neuvazuje ani fyzicky netrestá, kárání za nevhodné chování je pouze zvýšený hlas. Je důležité, aby pes nebyl sám. Od starších se mladší učí co je potřeba kolem stáda a zároveň si má s kým vybíjet přebytečnou energii. Navíc pes dobře ví, že ve dvou a více jsou smečka a jsou pak při obraně stáda sebevědomější. Každý pes potřebuje mít své velké teritorium, prostor s jasně vymezenými hranicemi. Psi se k nám chovali přátelsky. Přes moji počáteční nedůvěru mi ukázali, že dobře vedený pes je to nejlepší, co si můžete při obraně stáda přát. S paní Mikulinovou by se o psech dalo rozprávět celé hodiny. Bylo vidět, že tím žije a svým zvířatům dobře rozumí. Má spoustu zkušeností a schopnost vcítění se do psa tak, že spolu utvářejí harmonii mezi psem, člověkem a stádem ovcí.

Paní Mikulinová s Hanou a Muratem.

Ještě bych se tu ráda zastavila u kupírování uší. U alabajů je to prastará tradiční úprava oušek ve štěněcím věku. Není to v žádném případě pouze estetická záležitost. Jde především o praktickou věc právě u psů, kteří se používají na ochranu proti šelmám. U nás je tento zákrok zakázaný. Na Slovensku jsem se u stád setkala s kupírováním uší i u kangalů, a to ze stejných důvodů. Ucho je u psa velice citlivé místo, které navíc při zranění silně krvácí. Při přímém střetu psa s vlky může snadno dojít k tomu, že vlk kousnutím do ucha psa ochromí a ostatní vlci mají o moc větší šanci ho třeba i zabít. Navíc takto krvácivé rány se během letní pastvy na salaších v horku špatně ošetřují a hojí. Píšu to hlavně proto, že se ze strany ochránců práv zvířat a také neinformované veřejnosti setkávám s názorem, že jde o týrání. Nepopírám, že je to nepříjemný zákrok, ale není o moc horší než například kastrace beránků či řezání rohů dospělých zvířat. Není to zásah z pouhého rozmaru. Je potřeba zvážit rizika, která jsou s tím spojená pokud je pes používaný na ochranu stád. Nechci tu nikoho nabádat k tomu, že by to měl tak dělat i přesto, že je to za hranicí zákona, ale spíše se snažím nabídnout na tuto problematiku i jiný úhel pohledu.

Mladý Grim u stáda jehnic v oplotku. Pracuje zde samostatně bez dohledu pastevce.

PANÍ ALENA MIKULINOVÁ
Lokace: Strelniky, Slovensko
Datum návštěvy: 28. 10. 2021
Plemeno ovcí a koz: zušlechtěná valaška x lacaun
Velikost stáda: 1140 ovcí i s jehňaty
Užitkovost stáda: mléko, sýry, maso

NOCOVIŠTĚ
Ovce zde nocují tradičně v košáru. Bohužel jsme přijeli v době, kdy se už nepoužíval. Ovce se pásly blízko a na noc chodily do maštale ke psům. Košár je tu dřevěný čtverec nebo obdélník, velikost je daná počtem ovcí. Přesouvá se každý den.

PSI
Pět pasteveckých psů plemene středoasijský pastevecký pes.

CHOVATEL A VLCI
Přímá zkušenost: Běžně se tu pohybují medvědi i vlci, přes psy se ale ke stádu nedostanou.
Opatření proti vlkům: Hlavně psi a v noci košár nebo maštal.
Co si pastevec myslí o koexistenci vlků a pastevců?
Je možná. Vlci sem patří, ale nesmí se podceňovat.
Jak vycházejí psi s kolemjdoucími lidmi a cizími psy?
Neublíží, ale sledují a štěkají. Nevpustí cizince do svého teritoria. Mají špatné zkušenosti s turisty, kteří si zkracují cestu přes ohrady přímo přes stádo. Ale ani v tomto případě se nic vážného nestalo.

Něco navíc: Vznikl zde krásný dokument o výchově pasteveckých psů: Od šteniatka k ochrancovi stád (2022)

KONTAKT: na vyžádání


Zpět