(Šumava / 14. června 2021) … Po předchozí telefonické domluvě jsme v červenci 2021 vyrazili směr Český les, konkrétně do zaniklé obce Pleš, která leží nedaleko česko-německé hranice. Původní německá vesnice zanikla jako mnoho podobných po druhé světové válce s odsunem německého obyvatelstva. Po odbočení z hlavní silnice za Bělou nad Radbuzou nás obklopily neprostupné lesy, kterými jsme dalších cca 10 km mířili k hranici. Na první pohled odlehlá pustina ve mně vyvolávala dojem, že vlci tu mohou být kdekoli. Přemýšlím, jak je asi obtížné vozit sem materiál na ohrady a co teprve každodenní dojíždění na kontroly zvířat. Kolem samotné Pleše jsou staré pastviny. Kamenice připomínající čas, kdy zde trvale žili lidé. Z jediného stojícího domu je dnes hospoda, a právě u té jsme měli čekat na pana Gröessla. Přijel před setměním a po krátké rozmluvě jsme ho následovali po starých cestách směr Německo. Přejeli jsme poslední louku a u vysokého smrkového lesa jsme nechali auto. Dál už to bylo buď pro odvážné řidiče, anebo raději pěšky. Ze tmy k nám doléhal štěkot psů. Šli jsme se letmo podívat do blízkosti pastviny a poté se s chovatelem domluvili na další den. Bylo vidět, že pan Gröessl spěchá, aby do tmy obešel a zkontroloval ohrady a obstaral psy. Není čas ztrácet čas. Na noc zůstal chovatel u ovcí a my se vrátili spát k autu. Druhý den byl ve znamení stříhání ovcí. V polních, respektive v lesních podmínkách v malém dřevěném košáru, za řevu agregátu, bylo ostříháno asi 100 původních valašek. Během práce jsme se seznámili s ženou a synem pan Gröessla. Ochutnali jsme i jačí maso v rajské omáčce. Bylo vynikající.
Jak sami Gröesselovi tvrdí, nejsou primárně chovatelé ovcí, ale především ochránci přírody. Vypásají pro AOPK chráněné louky a ekologicky cenné lokality. Blíže si o jejich práci a smýšlení přečtete na webových stránkách www.csoplibosvary.cz. Měli jsme možnost trávit čas na lokalitě Veský mlýn poblíž zaniklé obce Pleš, kde se páslo stádo původních valašek namíchané s kříženkami waliserských koz a také stádečko jaků. Celkově se starají přibližně o 100 hektarů, z toho ne vše je v CHKO a ne na všech lokalitách se vyskytují vlci. Na Veském mlýně jsou, a to poměrně často. Příchod vlka jejich práci dosti zkomplikoval. Pořízení a výchova pasteveckých psů a nocování v pasteveckém mobilním pidi domku (dříve stanu) není nic jednoduchého a komfortního. Tady se to stalo denním chlebem. Celou tuto náročnou cestu sdílejí s ostatními, přes dnes tak oblíbené sociální sítě a nebojí se přiznat, že není vždy vše dokonalé.
Vlci je tu poměrně často navštěvují, ale útok si zatím žádný nedovolili. Pastevečtí psi sem byli zavedeni dříve, než došlo ke ztrátám na zvířatech. Pastvina je vymezena mobilní 90 cm vysokou elektrickou sítí. Používají sítě se svislými plastovými páskami proti prověšení. Jsou to spíše oplůtky 1-2 hektaru veliké, které se postupně přesouvají. Terén podmáčených luk na březích meandrujícího potoka je poměrně náročný a ztěžuje stavbu sítí, které se pečlivě podsekávají. Jsou napájeny pomocí bateriových zdrojů dobíjených solárními panely. Přibližně metr před ohradou je po celé délce na plastových sloupcích natažená igelitová červenobílá signální páska. Je to opatření, které upozorňuje divokou zvěř, že se zde nachází ohradník.
Mají s tím nepříjemnou zkušenost, když vlci hnali jelena a ten ve stresu skočil do ohrady. Nedávno skočila srna prchající před vlky i přes pásku a strhla síť. Nic vážného se naštěstí nestalo, do situace zasáhli psi i pastevec. Za normální situace zvěř ohradu bez problémů obejde. Dobře udržované pastevní sítě v tomto případě dobře plní svojí funkci. Mobilní, lehké oplocení, které bezpečně udrží psy a ovce uvnitř a trvale nezaplocuje krajinu. Podmínkou je udržovat sítě stále pod napětím a pravidelně je kontrolovat. Prověšené, popadané sítě bez napětí jsou naopak velmi nefunkční a nebezpečné (poznámka dalšího člena spolku Košáry: osobně považuji sítě za ne zcela bezpečnéi pokud jsou dobře postavené). Pro ovce, a hlavně pro divokou zvěř, je to doslova past. Je tady velmi vhodná kombinace pasivní i aktivní ochrany stáda. Psi štěkající uvnitř nedají vlkům možnost chodit blízko a zkoumat případná slabá místa oplocení. Navíc na vzdálenější lokality pastevec každou noc přijíždí a zůstává spát u stáda. Je to vyjma volné pastvy trochu podobný model jako na Slovensku. Výhodou je také včasné zavedení opatření. Vlci si tu doteď nic neulovili a nevytvořili si tak „návyk“ na snadnou kořist.
Je třeba si uvědomit, že vlci, kteří se naučí lovit nezabezpečené ovce, se postupně svým způsobem pokazí a je pak o moc těžší jim dodatečně nastavovat hranice. Lze říci, že chráním-li včas a pečlivě své stádo, usnadním si nejen práci a stres s následky vlčích útoků, ale chráním tím i vlka samotného. Neúspěšným lovem chráněných ovcí ho nutím lovit jeho přirozenou potravu a zůstat v lese.
Kolem ohrady jsou pro turisty trojjazyčné cedule informující o pohybu pasteveckých psů s pokyny, jak se mají v kontaktu se psem chovat. Hned za potokem prochází pohraniční stezka, takže je tu v sezóně celkem provoz. K žádnému konfliktu mezi člověkem a psem tu zatím nedošlo.
Co mě tady velice mile překvapilo, a vlků se to netýká, je sledování dopadu veterinárních přípravků na životní prostředí. Že je podání Ivomecu (ivermectin) na odčervení ovcí toxické pro hmyz ještě minimálně měsíc po aplikaci, jsem netušila. Přitom je tento přípravek plošně využíván i během pastevní sezony. Stačí takovou informaci mít a může se odčervovací plán lépe upravit a vyhnout se tak často zbytečnému zatěžování prostředí.
Z chyb se člověk učí, a když nebudeme ignorovat zkušenosti někoho dalšího a budeme mít chuť vystoupit ze svých zajetých vzorců a možná už přežitých dogmat, můžeme si ušetřit často čas i energii. Zdá se mi v celé problematice velmi důležité naučit se komunikovat tak trochu „napříč“ obory. Poslouchat názory jak ochranářů, tak chovatelů pasteveckých psů. Může to přinést nejen lepší a komplexnější chápání celé problematiky, ale i vzájemné porozumění a nové výsledky. Zaslepeným jednáním pouze ve vlastním zájmu těžko dosáhneme pozitivního a funkčního řešení.
CHOVATEL FRATNIŠEK GRÖESSL (ČSOP Libosváry)
Lokace: Šumava, Český les, Pleš, Veský mlýn
Datum návštěvy: 13. – 14. června 2021
Plemeno ovcí a koz: původní valašky, kozy waliserské, jaci
Rozloha pastvin: cca 100 hektarů (většina v CHKO)
Velikost stáda: 2 berany, 100 bahnic, 35 koz, 30 jaků, 5 koní
Užitkovost stáda: výpasy rezervací
NOCOVIŠTĚ
Ovce jsou po celou dobu v oplůtku z el. sítě. Psi jsou se stádem trvale. Ohrada je tvořena el. sítí (německá výroba – pastevní sítě proti vlkům) směrem ven jsou ještě asi ve vzdálenosti 1 metr další plastové sloupky a na nich pruhovaná igelitová páska. Je to signální páska pro vysokou zvěř, aby neskákala do ohrady, popřípadě se nezamotala. Mají tu osobní zkušenost, kdy vlci hnali jelena a ten ve stresu proskočil do ohrady.
PSI
Chovatel má tři pastevecké psy. Pasteveckého psa plemene slovenský čuvač. Fenu a psa plemene šarplaninský pastevecký pes. Psi jsou neustále s ovcemi v ohradě ze sítí.
CHOVATEL A VLCI
Přímá zkušenost: nemají zkušenosti s přímým útokem, ale vlky v okolí osobně viděli.
Opatření proti vlkům: pastevecký pes, speciální el. sítě, přítomnost pastevce na nocovišti
Co si chovatel myslí o koexistenci vlků a pastevců?
Téměř nemožné.
Myslí si pastevci, že vlka by bylo dobré vyhubit?
Ne. Ale za určitých okolností by se mohli střílet.
Kontakt: www.csoplibosvary.cz
Zpět
