(Švihov, ČR / 6. prosince 2021) … S příchodem vlka u nás vyvstává nové téma, a tím je přítomnost pasteveckých psů u stáda. Téma, které se v naší ovčácké kultuře ztrácí kdesi v čase vyhubení posledních vlků na našem území. Je tedy na čase oprášit staré znalosti a začít je správně uvádět zpět do praxe. Co se zdá být zapomenuto, nemusí být nutně ztraceno. Nicméně je třeba upozornit, že s proměnou společnosti za poslední dvě staletí přicházejí pro ovčáky a pastevecké psy i nové výzvy a problémy, které ovčáci v 19. století řešit nemuseli.
Během pátrání po informacích o pasteveckých psech u nás jsem se po delší době dozvěděla, že máme v Čechách zkušenou chovatelku pyrenejských horských psů. Dost mě to překvapilo a přemýšlela jsem, proč se tedy psi složitě dováží ze zahraničí. Paní Rundovou jsem poté našla na internetu a po krátké domluvě vyrazila na osobní návštěvu.
Jela jsem tentokrát sama vlakem a posledních pár kilometrů ze Švihova u Klatov šla pěšky. Už zdálky mě hlasitým štěkotem upoutali velcí bílí psi, kteří mě pak doprovázeli podél plotu k brance. Štěkot nebyl nijak nepříjemný, spíše upozorňující na jisté hranice a nijak se nestupňoval, ani když jsem přišla blíž. Paní Rundová mě mile přivítala a pozvala dovnitř. Ještě na dvoře mi ukázala fenku z rumunské Bukoviny, která tu byla mezi pyrenejci jediná. Chovala se sice klidně, ale vzbuzovala velký respekt. U čaje jsme pak vedly dlouhý rozhovor. Na malé rodinné farmě bylo v té době 9 velkých psů a jeden vrh štěňat připravený k odběru. Pase se tu také stádečko přibližně 20 ovcí, jedna jersey kravka s teletema spoustu různé drůbeže.
Paní Rundová odchovává štěňata od mala v kontaktu se všemi domácími zvířaty. Život štěňat coby hlídačů stád nepokračuje zdaleka jen v České republice, ale psi paní Rundové nacházejí uplatnění i při obraně stád na Slovensku nebo ve Francii. Z několika hodinového rozhovoru vyplynulo hlavě to, že práce chovatelky vychází z osobní zkušenosti ověřené praxí a podložené teorií. Chovatelka spolupracuje s velkými zahraničními farmami, s nimiž si vzájemně vyměňují odchovaná štěňata. Má tak možnost porovnat štěňata ze svých odchovů s těmi dovezenými. Sleduje štěňata i v různých podmínkách chovu (volná pastva / pastva v ohradách). Na základě vlastní chovatelské zkušenosti může potom vyvracet různá nepodložená tvrzení a naopak upozornit na to podstatné. Snaží se, aby její odchovy splňovaly nejen plemenné standardy, ale především, aby její psi byli kvalifikovaní jako ochránci stád.
Pro paní Rundovou není podmínkou k odběru štěněte, aby šlo nutně k ovcím, ale záleží ji především na tom, aby štěňata šla tam, kde s nimi bude dobře nakládáno. Zjišťuje si předem do jakých podmínek jdou a je ochotná dále poradit při výchově. Při špatném zacházení si psa bere i zpět. Paní Rundová je pro mě zapálenou chovatelkou pyrenejců, která má výborné výsledky i v zahraničí, kde její psi pracují na volné pastvě v přímém kontaktu nejen s vlky, ale i s medvědy. Je schopná produkovat zdravá štěňata po prověřených rodičích a navíc je velmi ochotná poradit. Spravuje vlastní webové stránky www.apaltasunez.cz.
Z pouhé návštěvy u paní Rundové je zřejmé, že výchova pasteveckého psa pro potřeby obrany stáda není nic jednoduchého. Člověk neznalý práce s pasteveckými psy může při vedení psa snadno napáchat spoustu chyb, které se mnohdy dají napravit jen velmi těžce, nebo dokonce vůbec. Spousta chovatelů si pořizuje štěňata pasteveckých psů, aniž by si o výchově zjišťovala jakékoli informace. Tomu bohužel moc nepřispívá ani dotační program, s jehož přispěním lze k pasteveckému psovi snadno přijít. Takový pes pak nejenže nepracuje jak ovčák potřebuje, ale přináší další problémy jako je například přílišná agresivita nebo potulování a utíkání. Kvůli tomu pak končí na řetězu, nebo putuje k jinému chovateli a problémy se tím dále nabalují. Chyba často vzniká hned na začátku, kam je třeba zaměřit pozornost. Předpokládám, že u nás není příliš kvalifikovaných chovatelů, který dlouhodobě a zodpovědně pracují s pasteveckými psy u svých stád. Z tohoto důvodu je nutné čerpat informace od zkušenějších kolegů u nás nebo ze zahraničí. Paní Rundová není u nás jediná, kdo odchovává pracovní pastevecké psy a celé problematice poměrně dobře rozumí. Bohužel problém je i v tom, že mnoho českých chovatelů ovcí nemá o tyto informace zájem, neboť tyto profesionální chovatele pasteveckých psů nepovažují za ovčáky. A to je dost zásadní pochybení. Nejde přeci o to, do jaké míry člověk rozumí chovu ovcí, ale o to, že tito lidé rozumí velice dobře problematice pracovních pasteveckých psů.
V neposlední řadě bych chtěla zmínit, že tu nejde „jen“ o špatně postavenou ohradu jako věc, kterou lze snadno opravit, ale o živého tvora. Některé neveselé příběhy o pasteveckých psech velkou měrou přispívají k celkové nedůvěře v používání pasteveckých psů u stád a z neznalosti a špatné výchovy takovýchto psů může dokonce někdo usuzovat, že pastevecký pes není proti vlkům funkčním nástrojem. Opak je ale pravdou. Kvalitní pes s kvalitní výchovou je při ochraně stáda klíčový. Pokud je někde chyba, potom často na straně majitele psa, který si buďto vybral z chovu, který není zaměřen na pracovní psy, nebo udělal chyby při výchově.
Kontakt: www.apaltasunez.cz
