Přeskočit na obsah

Košáry ve světě

Košáry a nocoviště ve světě

Košáry a nocoviště pro ovce a jiná hospodářská zvířata představují v rámci ovčácké (či salašnické) architektury klíčové místo, ve kterém se často rozhoduje o tom, bude-li predátor úspěšný, či nikoliv. Primárním cílem košáru je ustájit stádo, a to především z důvodu, aby se stádo během noci (či během polední pauzy) nerozuteklo. Charakter tradičních košárů (např. na Slovensku) je do velké míry podobný, a to i z důvodu, že pro stavbu tradičních košárů (tedy takových, jež mají svůj původ před průmyslovou revolucí) využívaly téměř výlučně materiály, které byly dostupné přímo v místě nocování ovcí. Na Slovensku, jakožto i jinde ve světě, byly takovýmito materiály nejčastěji větve a stromy, které představovaly dostupný, snadno přenositelný a levný materiál pro výstavbu funkčního košáru. Jinde ve světě se můžeme setkat se stavbami důmyslnějšími a trvalejšími. Košáry jsou na mnoha místech budovány z kamenů (Irsko, Švýcarsko, Himaláje). Jak můžeme vidět např. u košárů z Keni, které jsou tvořeny neprostupnými trnitými keři, je funkce košárů v některých případech namířena i proti průniku predátorů.

Tibet, 21. století, foto: Getty Images

Ačkoliv z pouhé fotografie lze o košáru vyčíst mnohé (materiál, velikost, hustotu, rozměry), ještě více nám zůstává utajeno. Jak přesně se ten který košár používal, zda-li se čistil, nebo nečistil, byl-li přímo v košáru přítomen pastevecký pes, to jsou otázky, na které nelze odpovědět pouze na základě fotodokumentace. A nutno říct, že na tyto otázky nelze komplexně odpovědět ani pokud dané místo navštívíte. Člověk pokoušející se o nalezení odpovědí i na ty nejzákladnější otázky musí jednak vědět, na co se má zaměřit a zeptat a jednak dané místo navštívit vícekrát v různých fázích pastevecké sezóny. Následující exkurz nám tedy na mnohé otázky neodpovídá. Nicméně zde shromážděná dokumentace z různých míst a časů nám může posloužit coby inspirace pro budování košáru v naší době a v naší zemi.

Tradiční přenosný košár se na Slovensku používá dodnes, z knihy Jána Podoláka (cca 1980). Tento typ košáru se běžně používal ještě v padesátých letech 20. století např. na Valašsku nebo na Ostravsku
Košár v Kyrgyzstánu, srpen 2007, foto: Eric Laffrogue, Getty Images
Pastevec a stádo u betonového košáru, Tibet, 21. století, foto: Getty Images
Košár z kmenů a větví, Navajo Country, první polovina 20. století, foto: autor neznámý
Starý kamenný košár používaný např. Navahy. Navažské skalní košáry byly často konstruovány s ohledem na utajení a obranu stáda před lidskými nájezdníky. Tento košár se nachází v kaňonu Mesa, USA, foto: Getty Images
Košár z větví, Keňa, 2009, foto: Brent Stirton, Getty Images (z cyklu Pastoralist in Transition)
Africká salaš etnika Masajů, chýše jsou vyrobeny z hnoje a hlíny, ohrady tvoří trnité keře, které brání predátorům v průniku mezi zvířata, Keňa, 21. století, foto: Getty Images
Košár používaný etnikem Beduínů, Palestina/Izrael, 2013, foto: Menahen Kahana, Profimedia
Kamenný košár, Švýcarsko, 21. století
Kamenný košár vylepšený o ocelovou síť. Jedná se o tzv. predator-proof corral, vytvořený organizací Snow Leopard Conservancy. Hymaláje, Tangyar, 21. století, foto: Getty Images

Téma zpracoval Michael Blail. Za poskytnutí většiny fotografií děkujeme agentuře Getty Images, která nám při jejich koupi vyšla vstříc a poskytla nám významnou slevu. Agentura Getty Images disponuje jednou z největších databází fotografií na světě a z pasteveckého světa zde lze narazit na skutečně originální a unikátní fotografie. Další fotografie jsou od agentury Profimedia, z literatury a z volně dostupných zdrojů na internetu.

Zpět