(Broumovsko, ČR / říjen 2021) … Po téměř dvou letech se opět vracím na Broumovsko, na území, které je v dnešní době známé i díky konfliktu mezi místními chovateli ovcí a vlky. V úmyslu mám navštívit chovatele ovcí pana Vladimíra Bařinu, chovatelku ovcí a border kolií paní Ivanu Horskou a na závěr se chci zastavit u chovatele ovcí a starosty obce Vernéřovice pana Tomáše Havrlanta. Všem třem chovatelům je společné to, že mají svá stáda a pastviny bezprostředně u domu. Tedy nocoviště ovcí je jen pár metrů od nocoviště chovatele. Všichni tři jsou též majiteli svých pastevních pozemků a lze říct, že všichni tři hospodaří obdobným způsobem.
U PANA BAŘINY
Pan Bařina hospodaří v katastru obce Křinice – ta se nachází asi 3 kilometry jižně od Broumova – na asi 18 hektarech, které všechny přiléhají k pozemku chovatele. Chová stádo čistokrevných valašek a též vlastní několik kašmírských koz. Pastvina je obehnána ohradou z akátových kůlů, na nichž spočívají čtyři ocelová lanka. Ohrada je napojena na elektřinu. Stádo se během dne pase samo a na rozdíl od dalších dvou mnou navštívených ovčáků není stádo každý den sháněno do bezpečí ovčína či košáru. Pan Bařina a jeho stádo zatím vlkům čelit nemuseli, což si chovatel vysvětluje tak, že se jeho pastviny nacházejí mezi poli a vlci se k němu nemají příliš jak dostat. Tedy stádo není během noci nikterak proti vlkům zajištěno a chovatel nevlastní ani žádného pasteveckého ba ani ovčáckého psa. Při našem rozhovoru však přiznává, že se vlků obává. Přesto prozatím nevidí důvod, proč by měl investovat čas a peníze do preventivních opatření.
V MARTÍNKOVICÍCH
Druhý den ráno se chystám vyrazit do nedalekých Martínkovic, kde sídlí chovatelka Ivana Horská. Ta ovšem během noci onemocní, a tak to dlouho vypadá, že z návštěvy sejde. Nakonec se potkáváme, i když pouze na krátko. Prohlédnu si farmu, pastvinu, košár a hlavně konečně na vlastní oči spatřím pyrenejského pasteveckého psa, kterého si paní Horská asi před dvěma lety pořídila především kvůli ochraně svého stáda před vlky. Stádo se během dne pase na nedaleké pastvině, jež sousedí s lesem a pes je v tuto dobu zavřen v kotci. Prý často utíká a paní Horská s tím má řadu nepříjemností. Naštěstí není agresívní, což se mi potvrdí i tím, že v okamžiku, kdy přistoupím ke kotci a strčím do něho ruku, pes mi ji k mému překvapení neukousne, ale začne ji naopak olizovat (chovatelka v tu chvíli není na míště přítomna). Nedaleko kotce je i výběh několika border kolií, které každý večer pomáhají paní Horské shánět ovce na noc na nocoviště. Pastevecký pes v současné době sice v noci hlídá, ale je uvázaný, což účinné a efektivní hlídání stáda činní problematickým, ba nemožným. K útoku vlka na stádo u paní Horské došlo prozatím pouze jednou a bez závažnějších ztrát. Bohužel vzhledem ke zdravotnímu stavu chovatelky musím farmu po půl hodině opustit.
VERNÉŘOVICE
Pan Bařina mě odvezl do Meziměstí odkud chůzí pokračuji do Vernéřovic na dohodnuté setkání s místním chovatelem panem Tomášem Havrlantem. Pan Havrlant patří mezi regionálně i mediálně známé tváře, neboť je to především on, kdo je hlavním mluvčím a tváří kampaně, jejímž cílem je vlka z Broumovska vyhnat. I zde vidím ovce, kterak se přes den pasou na pastvinách nedaleko domu, v ohradách, jejichž celková výměra je kolem 48 hektarů. Na noc se celé stádo shání do velice bytelného košáru. Nocoviště má výměru asi 50 na 50 metrů a je vytvořené s přibližně dvoumetrové kovové kari sítě, přičemž v noci je ve stádu přítomen i pes plemene hovawart, který je přes den usídlen v kotci. I zde pomáhají se sháněním a přeháněním ovcí border kolie. Košár je zajištěn proti podhrabání ocelovými trubkami zakopanými do země.
Pan Havrlant mi ukazuje ohniště, které příležitostně používá v případě, že má důvěryhodné informace o tom, že se poblíž potuluje vlčí smečka. To potom na noc rozdělává velký oheň, aby dal vlkům najevo, že zde nemají co dělat. Pan Havrlant poznamenává, že kvůli vlkům jeho ovce ztrácejí na váze i když letos díky extrémně dobrým dešťovým podmínkám byly váhy jehňat po delší době velice dobré), neboť se nemohou pást v noci. Též si nemůže oddechnout, neboť kvůli vlkům je nutné ovce každý den večer zahánět a ráno zase vyhánět, tedy je potřeba na hospodářství být každý den, což v době, kdy zde vlci nebyli, nutné nebylo. Pan Havrlant mi během hovoru rozpráví i o dalších predátorech. Letos na jaře, v období bahnění, se poprvé ve větší míře setkal s útoky krkavců, kteří podle jeho slov zabili asi patnáct jehňat. Nutno ovšem poznamenat, že pan Havrlant musí během dne vykonávat funkci místního starosty a jak sám řekl, není schopen se během porodů věnovat stádu celých dvacet čtyři hodin. Tedy krkavci využívají jeho nepřítomnosti k tomu, aby stádo drancovali. Nicméně se zdá, že způsob jakým pan Havrlant hospodaří, je možné dlouhodobě provozovat i na území, kde se vyskytují vlci, byť to přináší nejednu starost.
Myslím, že právě skutečnost, že se pastviny, nocoviště ovcí i bydliště chovatele nachází na jednom místě, přispívá k tomu, že chov ovcí je možný i v zóně s výskytem vlků, neboť chovateli odpadá celá řada nákladů spojených např. s dovozem vody, ale i se složitými přesuny ovcí. Nehledě na to, že chovatel může mít stádo neustále pod kontrolou, aniž by musel někam složitě dojíždět.
V SOULKOSTELE O PSECH
K večeru se vydávám do Soulkostela, místu zasvěcenému hudbě, kde vyslechnu hovor místního občana s pražským hudebníkem, v němž se vede řeč o konfliktu mezi chovateli ovcí a vlky. Občan má za to, že konflikt má velice prosté řešení, neboť si prý stačí pořídit pasteveckého psa a vše je vyřešeno. I tento letmý a odposlechnutý názor přináší určité poznání. A to, že pokud člověk nechová ovce, žije povětšinou v přesvědčení, že existuje nějaký jednoduchý způsob, jak tento problém vyřešit. Ačkoliv tato problematika zahrnuje celou řadu rovin, v nichž je mnohdy těžké se plně zorientovat, jednou věcí jsem si naprosto jist: konflikt mezi chovateli ovcí a vlky je řešitelný jen velmi obtížně a pastevečtí psi, řečeno s panem Havrlantem, přinášejí do celé problematiky další a nikoliv nezanedbatelný problém. Kromě toho, že vyžadují téměř neustálou pozornost a s jejich výchovou nemají místní chovatelé žádné zkušenosti, mohou být v mnoha případech větším nebezpečím než vlk samotný. Vůči člověku neagresivní plemeno pyrenejského horského psa – které si jako jedna z prvních chovatelek ovcí pořídila i paní Horská – ale dává naději, že se i tito hlídači stád mohou stát součástí naší krajiny, a to aniž bychom se těchto psích strážců museli obávat.
Brzy ráno po východu slunce se ze Soulkostela vydávám na vlakové nádraží v Meziměstí. Na horizontu vidím pasoucí se krávy. Míjím farmu pana Havrlanta, ovce čekají na ranní vyhánění a vše nasvědčuje tomu, že vlci zde tuto noc nebyli.
Výjezd uskutečnil v říjnu roku 2021 Michael Blail.
CHOVATEL PAN VLADIMÍR BAŘINA
Lokace: Broumovsko, Křinice, Česká republika
Plemeno ovcí a koz: valašky, kašmírské kozy
Rozloha pastvin: cca 18 hektarů, v osobním vlastnictví
Velikost stáda: cca 80 bahnic
Užitkovost stáda: maso
NOCOVIŠTĚ
Ovce nocují celou sezónu na jednom místě. Buď na pastvině, nebo si zalezou do malého ovčína. Chovatel prozatím přítomnost vlků neřeší.
PSI
Chovatel nemá ani pastevecké ani ovčácké psy.
ZKUŠENOST OVČÁKY S VLKY
Vlci v regionu jsou, nejbližší útok byl zaznamenán cca 3 km od pastvin pana Bařiny. Vlky ale chovatel zatím neřeší. Tvrdí, že je mezi poli a vlci k němu tudíž pravděpodobně nepřijdou.
Kontakt: na požádání
CHOVATELKA PANÍ IVANA HORSKÁ
Lokace: Broumovsko, Martínkovice, Česká republika
Rozloha pastvin: cca 14 hektarů, v osobním vlastnictví
Velikost stáda: cca 100 bahnic
Užitkovost stáda: maso
NOCOVIŠTĚ
Ovce nocují celou sezónu na jednom místě. Na noc se vždy zahání k obydlí chovatele, kde je pro ně vytvořen košár z hliníkových zábran a ty jsou dále ohrazeny plotem. Košár v noci hlídá pastevecký pes. Košár je kruhového tvaru o průměru cca 12 metrů.
PSI
Chovatelka chová pracovní border kolie a vlastní pyrenejského pasteveckého psa, který byl pořízen primárně z důvodu ochrany stáda před vlky.
VLCI
K útoku u paní Horské již jednou došlo. Bohužel jsem vzhledem ke zdravotnímu stavu paní Horské více nezjistil.
JINÉ
Během mé návštěvy si chovatelka stěžovala, že jí pastevecký pes často utíká. Z tohoto důvodu byl přes den držen v kotci a v noci na řetězu. Prý je schopen ohrady přelézt a pak se potuluje po vesnici. Stejný problém se svým pasteveckým psem stejného plemene má i jiná místní chovatelka, jíž pes utekl i v den mé návštěvy.
Kontakt: na požádání
CHOVATEL PAN TOMÁŠ HAVRLANT
Lokace: Broumovsko, Vernéřovice, Česká republika
Rozloha pastvin: cca 48 hektarů, v osobním vlastnictví
Plemeno ovcí: berischon du cher
Velikost stáda: cca 130 bahnic
Užitkovost stáda: maso
NOCOVIŠTĚ
Ovce nocují celou sezónu na jednom místě. Na noc se vždy zahání k obydlí chovatele, kde je pro ně vytvořen košár z kari sítí o výšce cca 2 metry. Nocoviště je velké cca 3000 m2. Nocoviště je zbudované s ohledem na přítomnost vlků. Součástí nocoviště jsou i trubky proti podhrabání.
PSI
Chovatel používá border kolie pro manipulaci se stádem. Na noc vypouští do košáru psa plemene hovawart.
VLCI
Pan Havrlant sídlí v zóně častého útoků vlků na stáda. On sám každý den na noc zahání a vyhání ovce. Vlka často pozoroval v bezprostředním okolí. Vybudoval speciální nocoviště s prvky proti útoků vlka. Pan Havrlant se problematice vlků věnuje již řadu let a jeho znalosti v dané problematice jsou poměrně široké. Je zastáncem toho, aby vlci žili pouze v určitých vymezených zónách a by byli regulováni. Na Broumovsku, dle pana Havrlanta, není pro vlky v současné době místo.
Kontakt: na požádání
Zpět
